apríla 28, 2007

Martin Štefko a horor

Martin Štefko je čierny kôň spomedzi doterajších ľudí oslovených s otázkou, či je horor podradný žáner. Nech mu slúži ku cti, že na svojej stránke (linka dole) uprednostňuje kvalitu pred kvantitou. Martin dal moju otázku do takej súvislosti s literatúrou, že sa v jeho názore slovo ´film´ vlastne ani neskloňuje, ale to je v poriadku, veď som predsa neurčoval žiadne pravidlá; radšej som sa spoliehal, že dotyční ľudia poznajú súvislosti a sami od seba dajú hororové filmy a knihy dokopy. Dole pod Martinovým textom je linka na jeho Necronomicon, jeden z dvoch kvalitných českých hororových webov.

Jestli je horor podřadný žánr? Tenhle problém doslova miluji. Mám jednu příhodu na toto téma. Na češtinu na střední jsme měli profesora, který se v literatuře a v dějinách vyznal jako málokdo. Musím přiznat, že jsem ho obdivoval a navíc jsem byl tak trochu jeho oblíbence, protože jsem uměl psát tak, že se mu to zamlouvalo. Jednou, to byl poslední ročník, jsme probírali moderní literaturu a on se tak letmo zmínil, že hororová literatura je braková a významně se na mě podíval, protože věděl, že já mám tuhle literaturu velice rád. Ač jsem tohoto profesora bral jako sečtělého a jeho názory uznával, protože se často shodovaly s mými, nikdy s ním v tomto nebudu souhlasit. Brak je strašně podivné slovo a považovat něco za podřadné, je naprosto nesmyslné.

Proč by vlastně horor měl být podřadný? Protože není krásný? Ale co je krása? Zdechlina Charlese Baudelaira není o kráse, je o hnusu, a přesto tato báseň uchvacuje a básník je pokládán za velikána své doby. Horor je podřadný proto, že nemá žádnou tradici, protože je to něco nového? Ani omylem! Horor lze považovat za jeden z nejstarších žánrů, neboť strach a vzbuzovat strach je v lidech zakořeněn snad od počátků věků. Vyprávět strašidelné historky, tohle lidé vždy uměli. Tak proč je tedy horor podřadný? Protože je to fikce? S dovolením, ale tohle je to nejidiotičtější zdůvodnění, jaké může někdo vyslovit. Vždyť většina, ne, veškerá literatura je fikce! Jsou příběhy založené na skutečných událostech, jsou autobiografické romány, ale v každém díle je část fikce jen proto, že je píše člověk a člověk není dokonalý, takže si všechno nepamatuje, ale vedle toho má fantazii a ta dokáže příběhy dokreslit.

Znovu se tedy ptám, proč je horor podřadný? A vychází mi jediná odpověď. Je podřadný pouze proto, že se „vznešeným kruhům vznešených literátů a kritiků“ zdá hloupé číst příběhy, kde se vyskytují podivní neskuteční tvorové, ale už jim přijde naprosto normální číst o Jeanu Valjeanovi, který je stejně skutečný asi jako vlkodlak s modrýma očima. Podřadný žánr dělají z hororu špatní autoři, ale ti jsou v každém žánru, takže proč nazývat právě horor podřadným? Snad jen pouze proto, že oni pomazaní papaláši si na něj prostě netroufnou, protože nemají dostatečnou imaginaci. Sice dokáží v člověku vyvolat smutek, stesk, radost, soucit, ale nedokážou vyvolat onen skutečný strach z neznáma, z hlubin, které jsou tam kdesi mimo naše chápání.

Horor není podřadný žánr a nikdy nebyl. Pochybuji, že existuje vůbec něco jako podřadný žánr. To je pouze označení, který si vymyslel někdo, komu se něco nelíbí, protože je to „pod jeho úroveň“. Pokud se horor píše a bude psát a čte a bude číst, je to pořád žánr, který stojí za povšimnutí, protože i v něm jsou autoři, kteří se mohou srovnávat s těmi velikány onoho proudu, který je tak oblíbený pro čítanky a učebnice literatury.

Já sám jsem si tento žánr oblíbil a sám se v něm snažím tvořit a vím, že to není nic snadného. Strach je složitá věc a vyvolat strach na stránkách knihy je skutečně velice složitý úkol a dokáže to pouze skutečný spisovatel a ne jen tak každý nadšenec, který si řekne, že horor je přece o ničem, že ho dokáže psát každý. Nedokáže, věřte mi.


LINKA NA NECRONOMICON: http://necronomicon.mfantasy.cz/

Tři muži, kteří mě osobně přivedli k hororu. Stephen King, Howard Phillips Lovecraft a Brian Lumley.

Žiadne komentáre: